Do rozvětveného družstevního systému českého, respektive československého  meziválečného družstevnictví,  patřily i takové podniky jakými byly družstevní banka a družstevní pojišťovna. 

Družstevní banky byly  na počátku 20. let 20.století založeny dokonce tři (viz poznámka vzadu), tento příspěvek se však bude zabývat jen jednou z nich a to  tou, která   měla nejdelší historii a sice Všeobecnou družstevní bankou. Další významnou institucí tohoto období byla pojišťovna Čechoslavie.

Všeobecná družstevní banka

Myšlenka na založení družstevní banky se zrodila již dávno před 1.světovou válkou, ale teprve po válce vznikly podmínky pro její založení. Na počátku   družstevní banky bylo vytvoření ustavujícího výboru v srpnu roku 1919 při Ústředním svazu československých družstev v Praze (největší nezemědělské družstevní centrále, sdružující spotřební, výrobní, bytová a další dělnická družstva a družstva drobných živnostníků). V tomto výboru se sešli   zástupci (vždy  po jednom) z  10 družstevních organizací včetně  Ústředního svazu československých družstev. Vlastní činnost  banka zahájila v roce 1920. Ustavující valná hromada  se konala v červnu 1920 a byly současně vytyčeny hlavní zásady činnosti ústavu. Byla to v první řadě podpora  zájmů  družstev  a dále úloha   peněžní  ústředny družstev, odborových organizací a různých hospodářských korporací. Původní název  zněl Ústřední banka československých družstev, který byl později  výnosem ministerstva vnitra pozměněn na Banka československých družstev. Jenže mezitím došlo ke zřízení jiné banky pod tím samým názvem - Banka československých družstev  a  tak byl název opět změněn a to na  Všeobecná družstevní banka v Praze.     

Již v prvním roce své činnosti dosáhla Všeobecná družstevní banka  dobrých výsledků, takže usnesením první řádné valné hromady v dubnu 1921 byla akciová jistina zvýšena z původních 3.000 000,- Kč na 5.000 000,- Kč. Přísným dodržováním vytčených směrnic si získala banka důvěru  a již v průběhu prvních 12 let činnosti se stala největším dělnickým finančním podnikem v republice.

Banka měla sídlo v Praze a pobočky v Brně a Ostravě a   udržovala obchodní  spojení  s peněžními ústavy v Evropě i v Americe.

V roce 1932 zaměstnávala banka 50 úředníků. Svoji činností a hospodařením se stala Všeobecná družstevní banka důležitým faktorem zejména v drobném  hospodářském podnikání.

Osud banky byl velmi poznamenán  vypuknutím 2.světové války, okupací Československa a zejména rokem 1942, kdy byla provedena  nařízená reorganizace družstev. Vládním nařízením č. 242 ze dne 3.7. 1942 bylo provedeno nové uspořádání českého a moravského družstevnicví na území Protektorátu. Zároveň byla provedena i nová úprava peněžního družstevnictví sloučením všech dosud samostatně pracujících peněžních ústředí.  Doplněk tohoto soustředěného družstevního peněžnictví     tvořila Ústřední banka družstev pro Čechy a Moravu, která měla sloužit jako peněžní vyrovnávací ústředí. Tímto úkolem byla pověřena dosavadní Všeobecná družstevní banka. Na mimořádné valné hromadě 11. 9. 1942 byla provedena úprava stanov, změna firmy  a zvoleny nové správní orgány. Oběma pobočkám Všeobecné družstevní banky -  v Brně a Ostravě byla zastavena činnost. Stěžejním  úkolem banky bylo být oporou likvidity družstevnictví v Čechách a na Moravě a přispívat k dalšímu upevnění peněžního družstevnictví stabilní úrokovou politikou, přizpůsobenou potřebám peněžních ústředí a v ní organisovaných družstev. Ústřední banka družstev pro Čechy a Moravu byla v přímém styku  s vrcholným ústředím německého družstevnictví  - Deutsche Zentralgenossenschaftskasse v Berlíně, u něhož povinně ukládala přebytky českých družstev.

Po skončení války fungovala banka  jako vrcholné finanční  ústředí družstev již jen necelé 3 roky, neboť  vládním usnesením ze dne 25.3. 1948 byla  sloučena s Živnostenskou bankou, národním podnikem.

Lidová pojišťovna Čechoslavia

Po  vzniku  Československého  státu  v  roce  1918 již  působila na území České republiky, respektive Československa, řada úspěšných   pojišťoven.  V prvních poválečných letech  se  k  těmto  tradičním  pojišťovnám  připojily nově zakládané  a  mezi  nimi,  i později  velmi  známá,  družstevní  pojišťovna Čechoslavia.    

Přípravný výbor pro vybudování pojišťovny Čechoslavie byl ustaven 19.května 1919 ze zástupců čtyř dělnických korporací : Ústředního svazu československých družstev,  Výkonného   výboru  československé strany  sociálnědemokratické, Odborového   sdružení  československého   a  Svazu   nemocenských pokladen.  Přípravný výbor pojišťovny vydal provolání ve kterém se uvádí, „ že Lidová pojišťovna Čechoslavia chce býti první lidovou pojišťovnou českou, která bude pracovati na podkladech nejmodernějších s použitím nejnovějších pokroků vědy pojišťovací, pojišťovnou bez výdělečné tendence, jejíž případné zisky obráceny budou ve prospěch pojištěnců“. Akcie  pojišťovny  byly   z  největší  části  majetkem družstev. V listopadu 1919 byl vydán výnos ministerstva vnitra, jímž bylo dáno definitivní povolení ke zřízení pojišťovny. 20.prosince 1919 se konala  první ustavující valná hromada a  1.ledna1920 započala  pojišťovna oficiálně svoji  obchodní  činnost ve vlastním domě v Krakovské ulici.  Není bez  zajímavosti, že  všichni funkcionáři  vykonávali svoje funkce jako čestné, bez nároku na jakoukoliv odměnu.

Činnost pojišťovny  byla první dva roky  omezena pouze  na pojišťování životní, ale  již roku od roku 1922 provozovala  i pojištění živelné,  věcné, odpovědnostní a další.   Od   roku   1932   patřila   Čechoslavia   k předním československým pojišťovacím ústavům. Vedle centrály v Praze měla generální  zastupitelství v  Brně, Bratislavě,  Ostravě a  Plzni. Mimo to v každém větším městě měla svoje zastupitelství a snažila se  rozšiřovat   organisační  síť  i   na  venkov.  Podle   počtu pojištěných  osob byla  v roce  1932 Čechoslavia  na prvním místě mezi všemi československými pojišťovnami.

Čechoslavia fungovala a plnila svoje poslání i v době války a krátce po osvobození republiky, a to až do konce roku 1946, kdy bylo lapidárně sděleno veřejnosti, že Lidová pojišťovna Čechoslavia, akc.společnost v Praze oznamuje,“ že podle dekretu presidenta republiky čís. 103.Sb. z roku 1945 o znárodnění pojišťoven, vytvoří od 1.ledna  1947 společně s Korunou, Rolnickou vzájemnou pojišťovnou, Slávií a Slovanskou pojišťovnou, pojišťovnu Slavia, národní podnik v Praze, v jehož rámci bude i nadále sloužiti československému družstevnictví“.

Z hlediska historie působení družstevnictví  v bankovním a pojišťovacím sektoru  to znamenalo de facto  konec, i když byly  v průběhu dalších desetiletí uskutečněny dva pokusy o obnovení družstevní činnost v těchto oblastech.

První  nezdařený pokus o  založení družstevní banky byl proveden   po roce 1968. Po druhé byly snahy o založení družstevní banky a družstevní pojišťovny  na krátkou dobu realizovány v porevolučním období  v 90.letech   20.století. Ale  i tentokrát  družstevní forma v bankovnictví a pojišťovnictví bohužel zatím neuspěla.

Poznámka:

Na přelomu let 1919 – 1920 došlo k založení  Československé družstevní banky v Praze, která vznikla zejména z iniciativy Československé strany národně socialistické. Tato instituce však po 11 letech činnosti v roce  1931 svoje původní poslání zcela změnila, což se projevilo i v jejím novém názvu - Československá diskontní banka. V roce 1922 pak byla v Brně založena ještě Moravská lidová banka, jako lidová dělnická družstevní instituce. Její význam však byl velmi malý a rozsah omezený.

Čerpáno z dokumentace Muzea družstevnictví a dále z publikace: Juřík,Pavel, Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě, Libri, Praha  2011.

Mgr. Vladimíra Vávrová, Muzeum družstevnictví