Traduje se, že některé letopočty končící na číslo osm se   významně,   až osudově zapsaly do historie našeho státu. Nejvíce tento názor potvrzuje  zejména minulé století. A tak v roce 2008 proběhla jakási prezentace osudových osmiček 20.století (v příštím roce budeme opět slavit osmičková výročí), které byly  připomínány v řadě publicistických a dokumentárních akcí a výstav pod heslem „osudových osmiček“ v průběhu 20 století. Protože družstevnictví se stalo od druhé poloviny 19. století součástí politického, sociálního, hospodářského a kulturního dění českého národa, je tento krátký příspěvek věnován připomenutí si toho, jak se tyto „osudové osmičky“  20.století promítly do vývojové cesty českého družstevnictví.  Ve velmi zestručněné retrospektivě je zde připomenut jejich základní přehled a prezentovány vybrané dokumenty  z fondu Muzea družstevnictví.

Rok 1918

Vznik samostatného Československého státu na podzim roku 1918 otevřel  pro české družstevnictví novou vývojovou etapu. Zejména období prvních  let bylo velice příznivé a  vyznačovalo se rychlým nárůstem různých typů družstev. Byla to  doba, kdy rozvoj družstev byl přirozený, odpovídající potřebám a zájmům obyvatel měst a venkova, bez mocenských a politických zásahů, které se začaly postupně projevovat  v následujícím období.       

Rok 1938

Na základě Mnichovského diktátu podepsaného 29.9.1938 zástupci Německa, Anglie, Francie a Itálie, bylo Československo přinuceno do 10.10.1938 odstoupit pohraniční území tzv.Sudety Německu, Polsku a MAďarsku.Tento zásah silně poznamenal i  družstevnictví. Například podle statistik jedné z největších družstevních centrál tehdejšího Československa -  „Ústředního svazu československých družstev“  odtržení Sudet znamenalo ztrátu 37 konsumních družstev se 107 000 členy při 753 prodejnách a 24 výrobních družstev.  Ztráty samozřejmě vykázala i ostatní družstevní odvětví a jejich družstva. Je nutné dodat, že okupace Československa v roce 1939, vznik Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského štátu přinesly další razantní zásahy do činnosti družstev, jeho násilnou reorganizaci a de facto umrtvení družstevního života.

Rok 1948

Po skončení druhé světové války a osvobození Československé republiky se čeští družstevníci aktivně zapojili do obnovy válkou zničeného národního hospodářství. Družstva začala  navazovat na svou předválečnou činnost.

Politický zvrat v únoru  1948 však znamenal  konec  demokratického  vývoje v Československu a nastalé politické, ekonomické a ideologické  změny společnosti  tvrdě postihly  i družstevnictví. Došlo k zestátnění četných družstev a  družstevních podniků a dokonce  k likvidaci některých  sektorů  družstevní  činnosti (např. úvěrních a spořitelních  družstev). Reorganizace  družstevnictví dokončená  v roce 1952,  proběhla  podle "scénáře"  vypracovaného na ÚV  KSČ a  přinesla ve svém důsledku   přeměnu družstevních organizací  na výkonné orgány pro plnění státem ukládaných  úkolů. Direktivní zásahy omezovaly  činnost družstev,   zbavovaly je  podnikatelské iniciativy a účelově zneužívaly. Byly porušovány základní družstevní principy.  

Deformace družstevnictví, ke kterým došlo  v následujících  letech  pramenily z teorie, že  družstevní vlastnictví  a  podnikání  je  nižší  formou socialistického vlastnictví, které bude postupem doby zrušeno.

Rok 1968

Začátek  roku 1968 přinesl významné  změny  v politické sféře  a naznačil  perspektivu  řešení nahromaděných   problémů   společenského   života i  národního hospodářství. Družstevnictví  pohotově reagovalo na vzniklou situaci a vypracované Družstevní akční programy představovaly koncepci činnosti  a  poslání družstev  v   demokratické  společnosti  se   začínajícím  tržním hospodářstvím.  Bohužel k jejich realizaci  po  okupaci  21. srpna 1968  nedošlo. Tvůrci Akčních programů byli v následujícím období normalizace  tvrdě postiženi spolu s mnoha  funkcionáři,   vedoucími  i   řadovými  pracovníky v systému  československého družstevnictví. Federálnímu uspořádání Československa byla  přizpůsobena i organizace družstevnictví. Byla obnovena řídící  funkce státního  plánu. Opět došlo k likvidaci některých družstev, či k jejich  slučování. Přesto se  družstva i nadále snažila v rámci  daných možností zachovávat  družstevní principy  ve svém podnikání.

Rok 1988

Ta  „poslední“ fatální osmička vyvrcholila, jak je všeobecně známo o rok později. Opět zasáhla v plném rozsahu i družstevnictví. V souvislosti s politickým vývojem  i společenskými změnami v Československu po  listopadu  1989 bylo českému družstevnictví umožněno  vrátit do své každodenní praxe   tradiční  družstevní principy a hodnoty.  V roce 1990  došlo v družstvech  a jejich svazech  k  demokratickým volbám  všech družstevních  orgánů a postupně  byly odstraněny deformace vnesené do družstevnictví v dlouhém „normalizačním“ období.