Pražská Drutěva byla svého času pojmem – tento český výrobce patřil i za minulého režimu se svými výrobky mezi ty firmy, které dovedly vyrobit atraktivní dámské oděvy. Ač se jednalo o konfekci, Drutěva navrhovala modely, které ženám skutečně slušely. I z archivních fotografií je ostatně patrné, že některé z modelů by se daly směle nosit i nyní. Když se podíváme do historie, družstvo existuje již od roku 1950, v roce 2015 tak oslavilo 65 let od svého založení. Od svého počátku také poskytuje práci lidem s různým typem zdravotního postižení. V současné době má kolem 170 zaměstnanců a z toho 80 procent tvoří zdravotně postižení.
Předně je třeba říci, že práce ve výrobním družstvu invalidů má kromě mzdy také sociální aspekt – zaměstnavatel neposkytuje svým zaměstnancům pouze mzdu za vykonanou práci, ale jeho zájmem je se o zaměstnance postarat, být mu oporou, zajistit pro něho odpovídající pracovní kolektiv, který svým složením spolu s jeho nadřízenými vytvoří v zaměstnanci pocit, že není na své problémy sám a je někomu či něčemu prospěšný. Vždyť jeden z nejúčinnějších prostředků na zahnání negativních pocitů je práce. Prací člověk přijde na jiné myšlenky, řeší problémy, řeší v kolektivu pracovní úkoly anebo zkrátka v tu chvíli pracuje na něčem aktuálním a pro přemíru práce zapomene na to, co se týká jeho samotného. I takto se dá chápat práce lidí v družstvu invalidů, neboť ti mají často velmi vážné zdravotní problémy nebo jsou pohybově omezeni, zkrátka nejsou běžnými zaměstnanci v běžném podniku. Práce dává těmto lidem nový smysl života, nové přátele a nový pocit odpovědnosti a prospěšnosti okolí.
Mezi současné činnosti družstva patří šití a kompletační práce – například galanterní zboží jako patentky na aršících, šatové háčky v sáčcích či další kovové a plastové komponenty. Firma se zabývá také kartonáží – v nabídce můžeme vidět mimo jiné dárkové obaly či výrobu šitých desek pro konkrétního klienta. Mezi oblíbené a praktické výrobky patří ručně vyráběné kartáče a smetáky – k jejich výrobě jsou použity žíně, takže se jedná o kvalitní výrobky, které plní svou funkci, respektive dobře zametají, což nelze říci o řadě současných smetáčků či kartáčů často neznámého původu výroby. Pokud chcete domů poctivý smeták, či jak říkaly naše babičky portvíšek, pořiďte si ho právě z Drutěvy.
Jak jsme již zmínili, v minulosti Drutěva vyráběla vlastní modelové kolekce. V současné době však byla tato výroba díky všeobecnému poklesu zájmu o české textilní výrobky potlačena a firma přeorientovala své zaměření na kompletační práce, opravy oděvů a šití propagačních předmětů. V sídle Drutěvy je také podniková prodejna, kde družstvo kromě nabídky sortimentu externích dodavatelů současně provozuje sběrnu oprav. Ovšem i to je v současné době úzkoprofilová činnost, neboť většinu levných výrobků nikdo neopravuje a jednoduše se vymění za nové. Když si však koupíte cenově dražší oblečení, ke kterému navíc máte hlubší vztah, opravna se přeci jenom může hodit. Provoz v šicí dílně zajišťuje 14 pracovníků, kteří šijí na zakázku nebo opravují oděvy. Drutěva má také specialistu – brašnáře. Větší záběr činností je v současné době nutný pro udržení chodu každé firmy, protože když odpadne zájem o jednu z činností, zbude jiná. Proto družstvo například provozuje i broušení nožů a nůžek nebo vyrábí již zmiňované kartáče a smetáky z kvalitních pravých žíní.
Zaměstnanci Drutěvy změny v práci vítají, neboť tak není jejich pracovní náplň stereotypní. Družstvo kromě práce zajišťuje pro své zaměstnance také vzdělávání – za pomoci EU vzniklo moderně vybavené školicí středisko, kam mohou pracovníci chodit zdarma a učit se pracovat na počítačích. Mezi zajímavosti patří například i speciálně upravený počítač pro nevidomou pracovnici.
KRÁTCE Z HISTORIE
1950 – VZNIK DRUŽSTVA
Drutěva, výrobní družstvo invalidů vznikla na základě smlouvy společenstevní ze dne 17. ledna 1950, zapsána do obchodního rejstříku pak byla ke konci března téhož roku. Rozsah výroby byl od počátku velmi široký a odrážel profese zakládajících členů. Drutěva se zaměřovala na textilní výrobu, předměty z barevných kovů a železa, předměty z kůže, předměty ze dřeva, dřevin a umělých hmot ve spojení s jinými materiály, zvláštní zboží vyráběné invalidy, ale i na opravu, údržbu a ladění pian a harmonií.
1955 – ROZŠIŘOVÁNÍ A MODERNIZACE
Stále se rozšiřující objem výroby družstva si postupem času vyžádal modernizaci technického vybavení dílen. Nové stroje, které nahradily dosud zdlouhavé ruční pletení, byly pořízeny do závodu v Melantrichově ulici na Starém Městě. K práci se stroji bylo vyškoleno 10 pracovnic z řad invalidů, které postupně seznamovaly s novou technikou i další pletařky z dílny. Rovněž i rostoucí počet přijímaných zakázek z doneseného materiálu si vynutil zřízení nové sběrny, která za tímto účelem fungovala v ulici Na Příkopě.
1957 – NEJVĚTŠÍM DODAVATELEM DĚTSKÉ KONFEKCE
Ve druhé polovině padesátých let Drutěva úspěšně zavedla pletené zakázkové zboží i některé nové služby, jako například vyplétání nábytku a jiných předmětů rákosem. V oblasti dětské konfekce se družstvo postupně stalo největším dodavatelem státního obchodu a výroba se měla i nadále rozvíjet. Seznam dílen se rovněž rozšířil o provozovnu v Krakovské ulici v blízkosti Václavského náměstí, kde Drutěva přijímala zakázky na šití dětských obleků na míru.
1962 – MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Do rozvíjení vztahů se spřátelenými zeměmi třetího světa bylo zapojeno i československé družstevnictví. Tuzemská družstva navštěvovaly státní delegace, čelní představitelé zahraničních družstev se vzdělávali v knihovně Ústřední rady družstev a řadoví pracovníci sbírali zkušenosti přímo na dílnách. Na valnou většinu z nich se navždy zapomnělo, trvalý otisk v české družstevní literatuře však zanechala mladá žena z Afriky, která se v Drutěvě učila švadlenou.
1964 – EKONOMICKÝ EXPERIMENT V DRUTĚVĚ
Koncem padesátých let začalo být zcela zjevné, že se neúspěšný sovětský model fungování ekonomiky, který byl v Československu zaveden v roce 1953, neobejde bez zásadní reformy. Hlavním kritériem byl dosud ukazatel hrubé výroby, která v centrálně plánovaném hospodářství zcela nerespektovala poptávku zákazníků. Vnitřní trh byl na jednu stranu trvale nedostatkový, na druhou se naopak hromadilo zboží v podstatě nepotřebné, o jehož výrobě se rozhodovalo z centra. Po prvním neúspěšném pokusu o ekonomickou reformu a v důsledku špatně se vyvíjející třetí pětiletky dostal v roce 1963 příležitost kolektiv kolem ekonoma Oty Šika z ekonomického ústavu ČSAV, který začal rozpracovávat „novou soustavu řízení“, jež fakticky znamenala zavedení tržních vztahů za zachování soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Za účelem ověření funkčnosti principů reformy v praxi byly vybrány podniky, které je měly realizovat. Tím úplně prvním, který zkoušel nový systém řízení v plném rozsahu, byla pražská Drutěva. Od 1. května 1964 přešla do nového systému, kde poptávka zákazníka byla více než jen pouhým slovem. Družstvo získalo plnou samostatnost v jednání s odběrateli i dodavateli a mohlo si sestavovat svůj plán bez zásahů vyšších orgánů. Rovněž dostalo právo volné tvorby cen, s výjimkou cen u oprav. Během prvního půlroku Drutěva postupně opustila část starého sortimentu, změnilo se celkem 54 procent zboží. Nevyráběly se tak již desetitisíce nepotřebných pletených čepiček, jen aby se splnil plán úkolů, třebaže pak musely být rozprodávány pod cenou, což logicky nebylo ekonomicky výhodné. Drutěva do výroby zavedla 98 nových výrobků, jejichž menší série umožňovaly měnit nabídku podle okamžitého zájmu zákazníků. Výroba pouze na základě poptávky se pozitivně projevila i v ekonomické rovině – bilanční zisk Drutěvy byl během prvních pěti měsíců experimentu vyšší o téměř 500 tisíc Kčs, než byl Ústředním svazem výrobních družstev stanovený plán. Experimenty se zaváděním principů tržního hospodářství byly postupně vyhodnocovány a řada z prvků, které v Drutěvě zavedli, byla v druhé polovině šedesátých let uvedena do praxe i v jiných podnicích. Osud nové soustavy řízení národního hospodářství však byl nerozlučně spjat s politickým vývojem v Československu. S koncem pražského jara v srpnu 1968 a nástupem normalizace tak skončily i pokusy o zreformování plánovitého hospodářství.
1967 – ÚSPĚŠNÉ VÝROBKY
Snaha zavést do československého hospodářství některé principy tržní ekonomiky se zcela přirozeně odrazila i v sortimentu zboží, které Drutěva ve druhé polovině šedesátých let vyráběla. Výrobky začaly vycházet z reálných potřeb a přání zákazníků, byly více módní a reflektovaly světové trendy v odívání. Drutěva v této době patřila mezi velmi dobře hodnocené domácí výrobce textilu a získala řadu prestižních ocenění. Na Libereckých výstavních trzích (LTV) 1967, za jejichž poválečným obnovením stála v roce 1956 výrobní družstva a podniky místního hospodářství, byla Drutěva oceněna za svoji pánskou polokošili. Rovněž mezi oceněnými družstvy, která získala v rámci celostátní kontraktační akce s tématikou svrchních oděvů v Tatranské Lomnici v listopadu 1967 nejvyšší uznání, byla pražská Drutěva. Kritériem hodnocení družstev odběrateli byla nejen vysoká návrhová úroveň kolekce, ale i to, že kvalita ze sériové výroby skutečně odpovídala po všech stránkách modelům, podle nichž byly objednávky provedeny.
1969 – NA VÁCLAVSKÉM NÁMĚSTÍ
Demonstrace k prvnímu výročí sovětské okupace jsou na první pohled tématem, které nemá s historií Drutěvy mnoho společného, není to však pravda. Srpnové protesty roku 1969 začaly již v polovině měsíce a nabíraly na intenzitě s blížícím se datem výročí okupace, kdy byly v řadě závodů vyhlášeny manifestační stávky. V průběhu dopoledne 21. srpna opustili dělníci holešovické Drutěvy svůj závod a společně s dělníky z Tesly Holešovice a Tesly Karlín se za provolávání hesel organizovaně vydali na Václavské náměstí. Postupně narůstající dav okolo poledne náměstí zaplnil, zasáhli však příslušníci připravených jednotek VB, Lidových milicí a armády, kteří demonstranty vytlačili do bočních ulic. Protesty v průběhu večera přerostly v pouliční srážky mezi demonstranty a ozbrojenými jednotkami, na jejichž konci byly i lidské oběti. Mocenský aparát se masových demonstrací oprávněně obával, byl tak připraven zasáhnout jakýmikoli prostředky.
1978 – MODERNIZACE VÝROBY A ROZŠIŘOVÁNÍ SLUŽEB
Vysokou úroveň výrobků si Drutěva držela i v sedmdesátých letech, což nejlépe dokládají získaná ocenění i stálý zájem ze strany zákazníků. Družstvo stále vyrábělo dětskou konfekci, koženou galanterii, kartáčnické zboží nebo látky, ve službách byly rozšiřovány krejčovské a pletařské práce i opravy pleteného zboží. Provozy a dílny postupně procházely modernizací, která umožňovala další rozšíření výroby především o zakázkové práce i lepší uplatnění invalidních zaměstnanců.
1982 – JIŽ 26 FIREMNÍCH PRODEJEN, PROVOZOVNY I MIMO PRAHU
Pražská Drutěva pouze nevyráběla, již od padesátých let měla rovněž řadu vlastních prodejen – provozovala maloobchodní činnosti v oboru kartáčnickém, galanterním, brašnářském, prádla, oděvů a pleteného ošacení. Ve svých obchodech, kterých bylo v roce 1982 již 26, prodávala jak vlastní výrobky, tak i nakupované zboží. Narůstal i počet provozoven, krejčovské zakázky byly vyřizovány v Melantrichově ulici, pletené ošacení v ulicích Revoluční a Na Poříčí, dětské krejčovství a šití ložního prádla bylo možno navštívit ve Štěpánské ulici nebo opravnu pleteného svrchního ošacení na Jungmannově náměstí. Drutěva se však neomezovala pouze na Prahu, provozovny pleteného ošacení byste v roce 1982 nalezli i v Karlových Varech, Plzni nebo Teplicích.
1991 – PŘEDSEDA DRUTĚVY V ČELE SČMVD
Po náhlém úmrtí předsedy SČMVD Ing. Josefa Šťastného byl v říjnu 1991 novým předsedou svazu jednomyslně zvolen dosavadní I. místopředseda Jan Wiesner, předseda Drutěvy Praha. Wiesner působil v pražské Drutěvě od roku 1980, nejprve jako vedoucí technického rozvoje a investiční výstavby, od roku 1990 byl předsedou družstva.
1994 – ÚSPĚCHY I VE SVĚTOVÉ KONKURENCI
S otevřením hranic se po roce 1989 do Československa začaly šířit západní módní trendy, s nimiž bylo nutno držet krok. Pražská Drutěva pracovala na nových kolekcích – v roce 1994 představila kolekci sériově vyráběných pulovrů s copánkovými, plastickými, ažurovými i krajkovými vzory, 20 modelů na zakázku vyráběných kostýmků v přírodních barvách a pletené kabátky. Kolekce měly úspěch, na mezinárodním veletrhu textilu, oděvů, obuvi, galanterie a módních doplňků „Garderoba 94“ získala Drutěva druhé místo v soutěži „Exponát Garderoba 94“ za dámský pletený kostým.
Zdroj: Výrobní družstevnictví č. 4/2015
Text: Mgr. Rodan Svoboda, Jana Henychová
Foto: Archiv SČMVD