Ladislav Karel Feierabend (14. června 1891 Kostelec nad Orlicí – 15. srpna 1969 Villach, Rakousko) byl český a československý meziválečný národohospodář a vrcholný představitel družstevnictví v éře jeho největšího tuzemského rozkvětu během meziválečného období: stal se vrchním ředitelem Kooperativy (obchodního ústředí hospodářských družstev) a předsedou Československé obilní společnosti. Po Mnichově se stal ministrem zemědělství. Téměř polovinu svého dospělého života strávil Ladislav Karel Feierabend v exilu, kam odešel hned dvakrát – v letech 1940 a 1948. Je autorem řady odborných prací s tematikou zemědělského družstevnictví a rozsáhlých pamětí na události z období let 1938 až 1950.

První republika

Po úspěšném vystudování gymnázia v Hradci Králové a práv na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se věnoval různým hospodářským funkcím v zemědělství. Již v roce 1917 nastoupil na místo tajemníka Ústřední jednoty českých hospodářských družstev. Roku 1930 se stal vrchním ředitelem Kooperativy (obchodního ústředí hospodářských družstev při agrární straně), členem představenstva Centrokooperativu (svaz jednot hospodářských družstev) a (v roce 1932) předsedou Pražské plodinové burzy. V roce 1934 se stal (z pověření vlády) předsedou Československé obilní společnosti, byl také místopředsedou Exportního ústavu.

Ve 20. a 30. letech dvacátého století se Ladislav Karel Feierabend stal členem burzovní rady a později také prezidentem Pražské plodinové burzy (ta sídlila v současném Kongresovém centru ČNB). Kromě toho, že se výrazně podílel na přestavbě vnitřku budovy Plodinové burzy (pocházející z let 1893 až 1895) zasadil se také o proražení pasáže spojující Senovážné náměstí s ulicí Na Příkopě.

Byl členem, vůči Hradu opoziční, pravicové agrární strany. Z pověření odstupujícího prezidenta Edvarda Beneše se stal ministrem zemědělství v druhé vládě generála Jana Syrového i protektorátních vládách Rudolfa Berana a generála Eliáše do roku 1940. Ladislav Karel Feierabend se zapojil i do činnosti centrálního odbojového orgánu - Politického ústředí, ale po jejím prozrazení emigroval v lednu 1940 do Anglie.

Období let 1940 - 1948

V Londýně se stal v roce 1940 státním ministrem, roku 1941 ministrem financí exilové vlády. V roce 1942 se v londýnském exilu Ladislav Karel Feierabend z pozice ministra financí zasadil o řadu měnových opatření, která se měla realizovat po skončení druhé světové světové války (a to včetně včasné emise poválečných československých platidel). Budoucí československá platidla nechal vytisknout v roce 1942 a v roce 1944 zřídil Československý měnový úřad, jenž měl po osvobození republiky plnit funkce cedulové banky. V roce 1944 vedl československou delegaci na jednáních o mezinárodním měnovém systému v Bretton Woods.

Jeho rodina se dostala do koncentračních táborů. V únoru 1945 z exilové vlády odešel kvůli nesouhlasu s Benešovou politikou. Po skončení 2. světové války se vrátil do vlasti, kde se netajil s protikomunistickým postojem. Protože agrární strana nebyla po květnu 1945 povolena, vstoupil do národně socialistické strany.

Druhý exil

Po únoru 1948 emigroval podruhé, nejdříve do Anglie a následně v roce 1950 do USA. Ve Spojených státech se zapojil v letech 1965–1969 do vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Na sklonku svého života napsal a vydal v USA obsáhlé osmidílné paměti, jejichž souborné vydání ve třech svazcích vyšlo po roce 1989 i v Česku. Na zámku Mirošov, který v letech 1939 až 1948 vlastnil, je expozice věnovaná jeho osobě a dílu. V roce 1995 mu byl prezidentem republiky in memoriam propůjčen řád T. G. Masaryka I. třídy.

„MUSÍME HLEDĚT K NEBESŮM A NOHAMA STÁT PEVNĚ NA ZEMI…“

—Motto Ladislava Feierabenda, (dle vzpomínek jeho tajemníka Jana Filípka)

Převzato: Wikipedia